17. června 1876

„Boj, v němž sestra zachránila bratra“, neboli bitva u Rosebudu

Koncem zimy 1876 zahájila americká armáda vojenské tažení ve východním Wyomingu a jihovýchodní Montaně, které mělo donutit všechny volně se pohybující lakotské, šajenské a arapažské skupiny k odchodu do rezervace. Armáda měla indiány sevřít z několika stran. Jižnímu voji, který postupoval po proudu Prašné řeky (Powder River), velel generál Crook. Lakotské a severošajenské skupiny se koncem jara spojily a v okolí říčky Rosebud na jihovýchodě dnešní Montany vyrostlo několik velkých táborů. Byl tu hunkpapský vůdce Sedící býk, slavný oglalský válečník Šílený kůň nebo strážce šajenské posvátné bizoní čapky Uhlový medvěd. V polovině června skupina šajenských lovců zpozorovala Crookovy vojáky vedené vraními a šošonskými průzkumníky. Lakotové a Šajeni se rozhodli zaútočit. Šajeny vedli předák parohových škrabek Poštolka a Dva měsíce ze spolku liščích bojovníků. Třináct stovek vojáků šest hodin čelilo vytrvalým útokům asi patnácti set válečníků. Poté Lakotové a Šajeni opustili bojiště a zanechali zde 32 zabitých a 21 zraněných vojáků. Sami utrpěli sotva poloviční ztráty. Z Šajenů přišel o život pouze Černý měsíc. Střet neměl jasného vítěze, nicméně Lakotům a Šajenům se podařilo odradit Crooka od dalšího postupu a jeho muži nemohli posílit Custerovy oddíly před bitvou u Little Big Hornu. Tento střet se zapsal do šajenské historie jako bitva, ve které Cesta bizoního telete zachránila svého bratra Náčelníka přicházejícího na dohled.
 
 
 
Cesta bizoního telete zachraňuje bratra
šajenská kresba z konce sedmdesátých let 19. století