I když šajenština zůstává jazykem obřadů a její znalost je mezi tradicionalisty velmi oceňovaná, patří mezi jazyky vážně ohrožené zánikem, a to v horizontu dvou, nanejvýš tří generací. Mezi jižními Šajeny hovoří šajensky v drtivé většině jen lidé starší generace, mezi severními Šajeny je situace o málo lepší. Podle statistického šetření používalo v roce 2000 šajenštinu v každodenním styku 2320 osob starších pěti let, z toho 1195 v Montaně a 550 v Oklahomě (Moore, Libertyová a Strausová 2001;
usefoundation.org). Podle aktuálního průzkumu lingvisty W. Lemana se zdá, že šajensky dnes plynně hovoří nejvýše 500 osob. Šajeni si tuto situaci uvědomují a usilují ve spolupráci s lingvisty (jmenujme především Waynea Lemana) o zvrácení tohoto nepříznivého trendu. Mezi montanskými Šajeny jsou podmínky pro revitalizaci lepší než v Oklahomě (rezervační samospráva, vlastní vzdělávací systém, koncentrace mluvčích, odlehlost oblasti). Vznikl zde výše uvedený standard šajenštiny, vyrůstají nativní učitelé šajenštiny, existuje bilingvní vzdělávací program, kmenové instituce pořádají dětské tábory s výukou (či spíše vštěpováním) šajenštiny (tzv. immersion camps). Přesto se prozatím daří pokles počtu mluvčích pouze zpomalovat.