17. června 1876
„Boj, v němž sestra zachránila bratra“, neboli bitva u Rosebudu
Koncem zimy 1876 zahájila americká armáda vojenské tažení ve východním Wyomingu a jihovýchodní Montaně, které mělo donutit všechny volně se pohybující lakotské, šajenské a arapažské skupiny k odchodu do rezervace. Armáda měla indiány sevřít z několika stran. Jižnímu voji, který postupoval po proudu Prašné řeky (Powder River), velel generál Crook. Lakotské a severošajenské skupiny se koncem jara spojily a v okolí říčky Rosebud na jihovýchodě dnešní Montany vyrostlo několik velkých táborů. Byl tu hunkpapský vůdce Sedící býk, slavný oglalský válečník Šílený kůň nebo strážce šajenské posvátné bizoní čapky Uhlový medvěd. V polovině června skupina šajenských lovců zpozorovala Crookovy vojáky vedené vraními a šošonskými průzkumníky. Lakotové a Šajeni se rozhodli zaútočit. Šajeny vedli předák parohových škrabek Poštolka a Dva měsíce ze spolku liščích bojovníků. Třináct stovek vojáků šest hodin čelilo vytrvalým útokům asi patnácti set válečníků. Poté Lakotové a Šajeni opustili bojiště a zanechali zde 32 zabitých a 21 zraněných vojáků. Sami utrpěli sotva poloviční ztráty. Z Šajenů přišel o život pouze Černý měsíc. Střet neměl jasného vítěze, nicméně Lakotům a Šajenům se podařilo odradit Crooka od dalšího postupu a jeho muži nemohli posílit Custerovy oddíly před bitvou u Little Big Hornu. Tento střet se zapsal do šajenské historie jako bitva, ve které Cesta bizoního telete zachránila svého bratra Náčelníka přicházejícího na dohled.
